V Domažlicích oceňovali plaketami Prof. Janského hrdiny, kteří pomáhají uzdravovat

Předávání plaket se v obřadní síni městského úřadu Domažlice neslo tradičně ve slavnostním duchu. „Chtěla bych vám za sebe, za mé kolegyně "sestry-upírky", ale samozřejmě hlavně za pacienty moc a moc poděkovat. Za prvé, že vůbec chodíte darovat krev. Ale za druhé, že chodíte pravidelně, že si sami dobře hlídáte odstupy mezi odběry a také že když potřebujeme rychle doplnit nějakou krevní skupinu, tak jste první, kteří na naši výzvu slyší a přijdou," uvedla vedoucí lékařka transfuzního pracoviště Klatovské nemocnice Jana Zítková. "Nedávno jsem byla na konferenci, kde byli i zástupci transfuzních oddělení velkých nemocnic z Prahy nebo některých krajských měst a ti se shodli na tom, že přibývá situací, kdy trpí akutním nedostatkem krve a často jakékoli krve. Já musím zaklepat, že v našem regionu existuje taková ta občanská zodpovědnost, že je tu na počet obyvatel relativně významná skupina pravidelných dárců, a pokud nám nějaká krev chybí, je to vždy jen krátkodobý přechodný stav a týká se zpravidla jen jedné nebo dvou konkrétních krevních skupin. I za to patří díky vám ale i všem našim ostatním dárcům, kteří již plakety mají nebo se k jejich dosažení blíží," dodala lékařka.

Za oblastní spolek Českého červeného kříže Domažlice pak poděkovala dárcům jeho předsedkyně Jana Hořeňovská. "Bohužel ani ve 21. století nelze krev ve zdravotnictví nahradit žádnou umělou tekutinou. Krev je prostě stále nenahraditelná. Nenahraditelná pro léčbu pacientů s poruchami krvetvorby, nenahraditelná pro pacienty při plánovaných operacích, nenahraditelná pro zraněné se ztrátou krve. Pomáhá jim uzdravit se a nezřídka může i zachránit život. Také vy svým činem zachraňujete životy," uvedla. 

Přímo v Domažlicích není transfuzní oddělení. Dárci z Domažlicka, ale buď dojíždí do Klatov, v menší míře do Plzně, nebo jich hodně využívá také odběry výjezdovým způsobem. Při nich pracovnice klatovské transfuzky objíždějí každé úterý města na Klatovsku a Domažlicku a v prostorách škol nebo úřadů  odebírají krev místním dárcům. Termíny výjezdových odběrů jsou známy vždy rok dopředu.  

Oceňování dárců krve se koná v Domažlicích dvakrát do roka. Každoročně se pak koná také v Klatovech, Sušici, Kdyni a v dalších menších městech na Domažlicku.  

• Nejčastější otázky a odpovědi k dárcovství krve

• Nejčastější otázky a odpovědi k dárcovství plazmy

Mezi oceněnými Janského zlatou plaketou byli včera například i Josef Vondraš z Domažlic a Marcela Kafková z České Kubice (oba na snímku). Oba mají za sebou už přes 40 odběrů krve. Druhá jmenovaná ale zvažuje, že by mohla začít darovat i plazmu. „Jezdím na transfúzku do Plzně, vždy jednou za čtvrt roku a rozhodně neplánuji skončit. Pokud budu zdravá, chci u toho zůstat co nejdéle. Naopak přemýšlím, že bych dávala i plazmu, na kterou je možné chodit mnohem častěji," říká Macela Kafková, která prý nad tím, zda se stát dárkyní, nemusela nijak hluboce přemýšlet. "Mě to nic nestojí, nijak mne to nezatěžuje, trvá to je chvilku, a přitom tím někomu pomáhám. Jaké víc hledat důvody," dodává. 

Podobně to vidí i Josef Vondraš, který jezdí darovat krev do Klatov a příležitostně využije i výjezdové odběry přímo v Domažlicích  "Začal jsem v roce 2012, když mi bylo 26 let. Nějak mne to tehdy napadlo. Řekl jsem si, že je to správná věc, zjistil jsem si kde a kdy krev berou a začal jsem chodit. Během loňského a předloňského covidu sice trochu méně, ale letos jsem to zase dohnal, abych si pořád držel tak nějak ty čtyři odběry za rok," říká Vondraš.