Stodská nemocnice hledá zájemce o čtení, povídání, karty či pexeso. Dobrovolníci pomáhají rozptýlit pacienty

Stodská nemocnice navázala v létě spolupráci s mezigenerační a dobrovolnickou organizací Totem, která mimo jiné zprostředkovává právě pomoc dobrovolníků. Jedná se o lidi různých věkových skupin, kteří mají chuť ve svém volném čase pomáhat potřebným bez nároku na odměnu. Totem takové lidi hledá, eviduje a dle jejich přání a předpokladů jim nabízí rozsáhlé možnosti dobrovolnické činnosti. „Pro nás je důležité, že umí udělat výběr těch správných osob a že zajistí veškerou legislativu, pojištění a smluvní vztah s těmito dobrovolníky. Právě legislativa ohledně dobrovolnictví a zvláště v oblasti sociální a zdravotní péče se za poslední roky hodně změnila, je komplikovanější, a proto pro nás bylo důležité mít kvalitního partnera,“ popisuje hlavní sestra Stodské nemocnice Drahoslava Letáková.  

Díky tomuto spojení začala do nemocnice v srpnu docházet právě Helena Maxová z nedalekého Hradce. Nemocnici navštěvuje vždy v pondělí, minimálně na hodinu, ale někdy se zdrží i déle. Vždy ale stihne obejít a rozptýlit několik pacientů, kteří v nemocnici tráví nezřídka několik týdnů, nebo dokonce i měsíce a chybí jim pravidelný kontakt se svým okolím a někdy i rodinou.

Helena Maxová: Nejdůležitější je umět si povídat a hlavně naslouchat

„V létě, když bylo teplo, tak jsem je třeba po domluvě s ošetřujícím lékařem vzala do altánku na zahradě. Dali jsme si kávu nebo čaj a povídali si. Právě povídání je pro ty starší pacienty velice důležité. A nemusím mluvit zrovna já. Někdy stačí jen naslouchat. Pacienti si buď oživují hezké vzpomínky nebo se někdy rozpovídají i o svých potížích, co je trápí. A už jen to, že jim naslouchám a že s nimi ty jejich vzpomínky sdílím nebo jim řeknu o svých podobných zážitcích a věcech, které potkali mě, tak už jen to je pro ně přínosné a posilující,“ říká Helena Maxová s tím, že někdy klientům čte z knížky a do budoucna plánuje i nějaké společné manuální činnosti, jako je skládání z papíru nebo motání klubíček. „Zatím se s klienty ještě seznamuji. Až je více poznám, uvidím, co komu bude vyhovovat,“ dodává.

Zkušenosti s pomocí a péčí o různé klienty má bohaté. Sama je bývalou zdravotní sestrou, která pracovala s pacienty v privátní i nemocniční sféře včetně psychiatrické léčebny. A vlastně se pomoci lidem věnovala už před profesí sestry. „Když jsem chodila jako malá ze školy, tak už na mě volaly babičky z okolních domů, abych jim pomohla učesat vlasy, umýt nádobí a podobně,“ vzpomíná. A zná už i pomoc pacientům ve Stodské nemocnici. „Chodila jsme sem už před pěti šesti lety. Pak to ale přerušila pandemie covidu a po ní legislativní opatření. Teď jsme se mohla opět vrátit,“ popisuje.