Proktolog MUDr. Zenkl: V Rokycanech mám nejmodernější přístroje k šetrným operacím
ROZHOVOR, MAGAZÍN SRDCE
Provést pacienta osobně celou léčbou – od první anamnézy až po vyřešení potíží, ať už medikamentózně nebo i operačním zákrokem. Kombinace ambulantní péče s operativou zlákala MUDr. Zdeňka Zenkla při jeho působení v Německu před téměř 20 lety. Tehdy se také začal specializovat na proktologii, tedy obor zabývající se onemocněním konečníku. Dnes je v této péči nejen na Plzeňsku vyhledávaným odborníkem. Pacienti za ním chodí do jeho ambulance v Plzni. Případné operační zákroky pak provádí v Rokycanské nemocnici, kde už léta působí v týmu chirurgického oddělení. „Mám tam k dispozici ty nejmodernější přístroje k šetrným operacím,“ říká lékař.
Jako ambulantní chirurg řešíte širokou škálu potíží od ošetření úrazů po kožní znaménka. Vaší hlavní specializací je ale proktologie. S jakými konkrétními potížemi za Vámi pacienti nejčastěji chodí?
Naprostá většina pacientů přichází s tím, že mají hemoroidy. To je sice časté onemocnění konečníku, ale zdaleka ne jediné. Velice časté jsou také fisury, což jsou praskliny konečníku. Toto onemocnění bývá na rozdíl od hemoroidů velice bolestivé a k jeho vyléčení je zapotřebí operace mnohem častěji než u léčby hemoroidů. Velkou skupinu onemocnění tvoří i píštěle. Jde o zánětlivé chodbičky procházející z konečníku mimo řitní otvor na hýždě. Ty lze řešit pouze operací. Pominemeli karcinom konečníku a Crohnovu chorobu, jsou píštěle nejkomplikovanější na léčbu.
Jsou vašimi proktologickými pacienty častěji ženy nebo muži a v jaké věkové kategorii?
Prakticky všechny potíže s konečníkem jsou kromě jiného způsobeny nebo provázeny nějakou poruchou vyprazdňování. Nejčastěji se jedná o zácpu, ale problémem jsou naopak i řídké stolice. Nějaké potíže s konečníkem zažije 80 procent lidí. Mívají je všechny věkové kategorie včetně dětí. Samozřejmě ale ošetřujeme zejména dospělé pacienty a to obou pohlaví. Hemoroidy trápí více muže, naopak praskliny pozorujeme více u žen.
Příčinami potíží je tedy problém s vyprazdňováním. Neznamená to ale, že by hned každý, kdo zpozoruje potíže se stolicí, měl ihned vyhledat péči proktologické ambulance?
U proktologických onemocnění, jako jsou hemoroidy nebo prasklina, skutečně často pozorujeme nějaké abnormality ve vyprazdňování. Tuhá stolice nebo časté průjmy vedou k mechanickému dráždění konečníku a vzniku obtíží. Již jen režimovými opatřeními, jako je zabránění zácpě, se mnoha pacientům uleví od potíží s konečníkem a nepotřebují vyhledat proktologa. Pokud se ale potíže s konečníkem opakují, pak je moudré proktologa navštívit. I hemoroidy nebo prasklina mohou potrápit při zcela komfortní stolici. Dalším důvodem, proč navštívit proktologa při vleklých potížích, je možnost onemocnění karcinomem konečníku.
MUDr. Zdeněk Zenkl
|
Tedy nádorové onemocnění. Jak moc komplikované je řešit právě karcinom?
Je-li karcinom zachycen v časném stadiu, lze ho velmi úspěšně řešit chirurgicky. Když je diagnostikován pozdě, tak podobně jako u dalších potíží, se řešení komplikuje. Nejen v proktologii platí, že pokud se potíže opakují nebo přetrvávají nějakou dobu, je třeba vyhledat odborníka, aby léčba začala co nejdříve. K závažným stavům nemusí docházet pouze u nádoru. V případě potíží spojených s častým krvácením může dojít k významným ztrátám krve, které někdy dovedou pacienta až na jednotku intenzivní péče s potřebou podání krevní transfúze. U pacientů se zánětlivým onemocněním, jako jsou píštěle, hrozí otrava krve. To jsou ale ty nejčernější a méně časté scénáře.
Hlavními příznaky jsou tedy zažívací potíže a následně bolesti nebo krvácení?
Prakticky všechna onemocnění konečníku se projevují podobně. Svědění, pálení konečníku, krvácení po stolici a pocit zapaření – to jsou ty nejčastější příznaky. U prasklin bývá na rozdíl od ostatních onemocnění ostrá bolestivost, která bývá provázena i strachem jít na stolici.
Léčba probíhá nejen operačně ale i konzervativně, že?
Až na píštěle, které nemají jiné než operační řešení. Je naprosto nezbytné postupovat podle potíží pacienta. Neexistuje přímá úměra mezi klinickým nálezem a potížemi. To znamená, že pacient s rozsáhlými hemoroidy může mít malé potíže a naopak. Většinou přicházejí pacienti k ošetření s již nějakou dobu trvajícími potížemi a s určitou zkušeností se samoléčbou s volně dostupnými prostředky. Pokud masti, čípky, odvary a jiné léky nepomáhají, tak je vždy na řadě zvážení ambulantního, co nejméně invazivního, ošetření. Teprve až po selhání těchto metod přistupujeme k případné operaci. Je nutné si uvědomit, že každé naše činění v oblasti konečníku může přinést i nějaké komplikace. Proto se domnívám, že s instrumentálními zákroky a zejména skalpelem je nutné šetřit.
Přesto každý týden trávíte na operačních sálech Rokycanské nemocnice několik hodin. Přibývá pacientů s těmito potížemi?
Potíže, o kterých hovoříme, řešili již lékaři ve starověkém Egyptě, Mezopotámii či v Řecku. Čili lidí s těmito problémy bylo dost už před dvěma tisíci lety. Nedomnívám se, že by jich nějak významně přibývalo. Co ale přibývá, je počet vyšetřených pacientů, ať už na základě nějaké osvěty ve společnosti nebo z důvodu dostupnější péče. S rozvojem nových metod v diagnostice a léčbě, které jsou méně invazivní, šetrnější a troufám si tvrdit, že i ve většině případů účinnější, navíc ztrácejí pravděpodobně pacienti strach z ošetření. Jediné, co přetrvává, je stud. Pomineme-li nádory, tak ročně vyšetřím kolem dvou tisíc pacientů s proktologickými potížemi a pouze 10 až 15 procent z nich je nutné operovat. U zhruba pětiny si vystačím s nějakým ambulantním zákrokem a zbytek pacientů profituje z konzervativní léčby