Pro ženy s poruchami funkcí měchýře či sestupem pánevního dna otevřel domažlický primář urogynekologii
NAŠE PÉČE
S příchodem nového primáře gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Dušana Kolaříka, Ph.D. se v Domažlické nemocnici rozšířila nabídka odborných gynekologických ambulancí. Tradiční ordinace se v roce 2022 rozšířily o urogynekologickou ambulanci a centrum onkologické prevence. První jmenovaná se zabývá diagnostikou a léčbou poruch pánevního dna vč. poruch funkce močového měchýře. „Máme zde veškeré potřebné vybavení pro přesnou diagnostiku i moderní léčbu celého spektra poruch pánevního dna. Rádi bychom tedy ženám s tímto typem potíží pomohli,“ říká Dušan Kolařík, který má i díky stážím v Německu, Rakousku či Nizozemí v tomto oboru superspecializační atestaci a po dlouholeté praxi ve středočeských nemocnicích sám v oboru školí své kolegy.
Poruchy funkce močového měchýře
Urogynekologická ambulance si klade za cíl diagnostikovat a léčit poruchy stavby a funkce pánevního dna. V praxi se tyto poruchy projevují dvěma hlavními způsoby. „Prvním z nich jsou poruchy funkce močového měchýře. Nejčastěji se jedná o potíže s udržením moči, které mohou, ale také nemusí být provázeny častým močením a urgentním nucením na močení. Pro diagnostiku těchto poruch se užívá kromě klinického vyšetření také ultrazvukové vyšetření a urodynamika,“ popisuje primář domažlické gynekologie.
Urogynekologická ambulance
|
„Ultrazvuk zobrazuje postavení močové trubice ve vztahu k ostatním orgánům pánevního dna a pomáhá naplánovat účinný způsob řešení těchto potíží. Urodynamické vyšetření pomáhá zejména rozlišit, jestli se potíže dají léčit farmakologicky, nebo jestli je zapotřebí operativní řešení. Obě tyto pomocné metody, citlivý ultrazvuk i urodynamiku, máme v naší nemocnici k dispozici. Můžeme tedy v plné míře objektivizovat potíže pacientky a stanovit možné způsoby řešení potíží,“ dodává lékař s tím, že terapeutický postup začíná u režimových opatření, jakým je například trénink svalstva pánevního dna nebo i nácvik správného močení, a doplňuje jej medikamentózní léčba. Tato opatření zmírní, nebo dokonce zcela vyléčí přibližně polovinu případů těchto potíží.
Pokud je ovšem tento postup neúčinný, nebo pokud se již na samém začátku vyšetření prokáže malá pravděpodobnost účinnosti, navrhují gynekologové operační řešení. Ta už jsou dnes velmi šetrná. „Jednou z hlavních metod operační léčby úniků moči je už řadu let tzv. tahuprostá vaginální páska. Lze zavádět v režimu jednodenní hospitalizace a není nezbytně nutná ani celková narkóza. Zákrok trvá 15 až 20 minut a lze využít i jen místní znecitlivění. Navíc nedochází k řezu v břiše, takže pro ženy nabízí nejen vysoký komfort, ale i estetické řešení oproti dřívějším metodám,“ vysvětluje primář domažlické gynekologie.
Sestup pánevních orgánů
Druhou nejčastější poruchou pánevního dna je tzv. sestup pánevních orgánů. Ženy trpí tím, že jim z poševního vchodu vystupují zejména při fyzické zátěži pánevní orgány – děloha, močový měchýř, nebo konečník. Znesnadňuje jim to obvyklé každodenní aktivity, přičemž mnohdy je zcela znemožněn pohlavní život a obtížné může být i vyprazdňování.
„Kromě klinického vyšetření je v diagnostice zcela nezastupitelné ultrazvukové vyšetření. V současnosti je nejvýhodnější zobrazení pánevních orgánů pomocí ultrazvuku, který poskytuje nejlepší přehled o konkrétním typu poruchy pánevního dna. Také toto vyšetření máme dostupné na gynekologickém oddělení a můžeme tak smysluplně plánovat operační zákrok, který je prakticky jediným způsobem řešení sestupu pánevních orgánů,“ říká Dušan Kolařík s tím, že v posledních letech dochází k odklonu od plastových implantátů a operatéři se vracejí k metodám využívajícím vlastní tkáně pacientky. „Což klade vysoké nároky na kvalitní diagnostiku, posouzením více typů zákroků s výběrem nejvýhodnějšího postupu a samozřejmě na znalosti anatomie a přesnost,“ doplňuje.
Dalšími projevy poruchy pánevního dna jsou i potíže s vyprazdňováním stolice – ať už se jedná o zácpu, nebo naopak mimovolní úniky plynů či stolice. Tyto potíže nespadají do základního spektra gynekologických výkonů, a proto jsou řešeny ve spolupráci s chirurgem specializovaným právě na konečnou část zažívacího traktu, tedy proktologem.
Potíže může mít třetina až polovina starších žen
„Z různých statistik víme, že různými typy poruch pánevního dna trpí značná část ženské populace – podle některých zdrojů lze u každé druhé až třetí ženy po přechodu odhalit určitý typ a stupeň těchto poruch. Často je ještě toto téma ve společnosti tabuizováno, avšak s postupující osvětou a medializací se ženy přestávají obávat hovořit o těchto svých problémech. Přihlédneme-li tedy k obecnému trendu prodlužování lidského života, můžeme do budoucna prognózovat, že podstatně větší část populace bude vyhledávat lékaře s tímto typem potíží. Rádi těmto ženám poskytneme útočiště a pomoc přímo u nás,“ uzavírá lékař.
