Plzeňský kraj hostí celorepublikovou konferenci interventů Systému psychosociální intervenční služby
KRÁTKÁ INFORMACE
Domažlická nemocnice se podílí na organizaci 22. konference Systému psychosociální intervenční služby (SPIS), tedy takzvaných interventů, kteří pomáhají blízkým osobám pacientů nebo zdravotníkům vyrovnat se s nepříznivou zprávou nebo událostí, jež má silný psychický nebo emoční dopad. Celorepubliková konference SPIS - Intervent se koná 12. a 13. května v Bělé nad Radbuzou. Hlavním organizátorem je Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Kromě odborné veřejnosti bude hostem konference také hejtman Rudolf Špoták. „Konference obsahuje blok přednášek a workshopů, kde se budou probírat novinky ve fungování SPIS nebo aktuální témata v poskytování intervenčních služeb,“ popisuje hlavní sestra Domažlické nemocnice Jana Boučková, která sama působí jako interventka.
TÉMATA PREZENTACÍ
- Lukáš Humpl, Vendula Kolářová (odborní garanti SPIS):
Novinky SPIS - Dozvíte se, co se změnilo ve SPIS v roce 2023 a aktuální novinky - Ivana Trnková (KK Praha, FN Královské Vinohrady), Petra Vitoušová (Bílý kruh bezpečí):
„Bílý kruh bezpečí – Nemusí v tom být sami“ - Představení systému pomoci obětem trestných činů, kterou poskytuje Bílý kruh bezpečí. Formy zprostředkování této pomoci pacientům. Povinnosti zdravotnických pracovníků (překazit a oznámit trestný čin, informovat o místě pomoci). Ilustrováno kazuistikami. - Jakub Ulma (ZZS PK):
Pokračovat nebo ne - Kazuistika intervence u babičky, kde byl brutálně zavražděn 14-ti letý kluk s předání paní do péče PČR. A následná intervence u sebevraždy našeho kolegy. Co se pak člověku honí hlavou co ho podrží nad hladinou……. - Martina Krynská (FNKV):
Krizová intervence u běženek z Ukrajiny - V příspěvku představuje shrnutí intervenční práce s několika běženkyněmi z Ukrajiny, kterým byla poskytována psychosociální podpora v době bezprostředně po příjezdu do ČR. - Barbora Skybová (FN Plzeň):
Řeč a jazyk v krizi: psychické ošetření osob s potížemi v řeči a jazyce - Jak lze intervenovat u osob s obtížemi v řeči, resp. jazyce? S jakými vážnými poruchami se vlastně můžeme setkat? A jaký konkrétní přístup a techniky nám mohou práci s nimi usnadnit? Představíme si souhrn diagnóz a praktických možností týkajících se dospělých i dětí.” - Dita Falgenhauerová (ZZS HMP):
Úmrtí dítěte v rodině drogově závislých - Kazuistika řešení krizové intervence v rodině drogově závislé matky. Koordinace společných kroků s policií, komunikace a intervence u matky zemřelého dítěte v případě nevyhovujícího prostředí na místě úmrtí. - Dagmar Šléglová (Sdružení zdravotnických zařízení II Brno):
Intervence v terénní hospicové péči - Pohled terénní zdravotní hospicové sestry na intervenci v rodinách umírajících pacientů. Vyvolává anticipovaná ztráta emoční nestabilitu u rodinných příslušníků, tak abychom mohli využít intervenční praxi? Stačí základní komunikační dovednosti hospicových pracovníků? V příspěvku budeme na tyto otázky nahlížet i z pohledu spolupracující lékařky. - MU Střelba Praha – zástupci vedení SPIS, ZZS HMP, nemocnice Praha, linka SPIS - Průřez intervenčních a koordinačních zkušeností z práce při MU Střelba Praha z pohledu SPIS, ZZS HMP, linky SPIS a pražských nemocnic. Diskuze.
- Jakub Hájek (ZZS SČK):
SPIS ZZS Středočeského kraje - Tématem přednášky je koncepce a realizace SPIS u ZZS SK. V přednášce bude řešen zejména rozvoj SPIS v posledním roce. Zmíněny budou geografické podmínky a požadavky vedení organizace. Zmíněny budou základní myšlenky a cíle. Zapojení nemocničních interventů. Spolupráce s IZS. Uzavřeno bude statistikou ZZS SK a pozvánkou k WS.
WORKSHOPY
- Dagmar Šléglová (Sdružení zdravotnických zařízení II Brno):
Sekundární (následná, dlouhodobá) péče o pozůstalé v ČR - Práce s pozůstalými po akutní intervenci, je klíčová pro přirozený průběh truchlení. Osvědčuje se, jako vyrovnávací strategie zvládnutí ztráty. Tato práce může být v mnoha modelech, buď jako práce jeden na jednoho, nebo v terapeutické skupině, či ve svépomocných skupinách vedených právě samotnými pozůstalými. Ve workshopu zkusíme modelové situace "Co dál po intervenci" - jaký postup zvolíte a kam zasaženého odkážete či kam, až jej doprovodíte, a jak to tam vypadá. Je to pro zasaženého bezpečné a zajímá mne to vůbec co bude s truchlícím dál? - Ivana Trnková (FNKV):
Intervence pro začátečníky či staronové interventy - Každou intervencí se zdokonalujeme, poznáváme nové situace, reakce, emoce – pojďte si v bezpečném prostředí intervenovat zasažené a vyzkoušet si své schopnosti, možnosti v prostředí Vám blízkém ( ZZS x nemocnice) - Ondřej Živčák (nemocnice Jičín):
Skupinová intervize - Skupinové sdílení kazuistik a dalších témat spojených s prací interventů. - Lenka Šimková (FN Plzeň):
DĚTI jako primárně a sekundárně zasažené neštěstím - Jak pracovat s dětmi různých věkových skupin, které jsou účastníky neštěstí. Jak pracovat s rodiči dětí, které zemřely nebo byly vážně zraněny. Opakování zásad a postupů při interventské práci s dětmi. Kazuistiky, sdílení, prostor pro otázky. - Šárka Albrechtová (FNKV):
Mindfullness - Představení metody mindfulness jako nástroje pro redukci stresu a prevenci vyhoření. Pomocí tréninku všímavosti (mindfulness) je možné pracovat se stresem hromadícím se při výkonu zdravotnického povolání. Prezentace představí metodu mindfulness a její jednotlivé nástroje práce se stresem. - Simona Hoskovcová (Policie ČR):
Aplikace Pohov - Představení aplikace POHOV. - Romana Morongová (psycholog Policie ČR PK):
Spolupráce Policie a interventů na místě události - Workshop na téma jak dobře spolupracovat na místě události v rámci intervečních složek IZS. - Jakub Hájek (ZZS SČK):
Spolupráce ZZS a nemocnice - Náplní WS je Zhodnocení prvního roku činnosti obnoveného SPIS týmu. Podrobnější představení práce SPIS ZZSSK a jeho vnitřní organizace. Zkušenosti se zapojením nemocničních interventů do Intervenční práce. Sdílení zkušeností nemocničních interventů se zapojením v terénu. Diskuze k nastoleným tématům.
Podpora poskytovaná interventy SPISPrvní psychická pomoc sekundárně zasaženým SPISPři záchraně pacienta či jeho další léčbě bývají zdravotníci konfrontováni s blízkými, u nichž vlivem událostí došlo k těžkému zasažení jejich psychického, emočního prožívání. K tomu dochází zejména tehdy, jsou-li vystaveni mimořádně těžké situaci či konfrontováni s velmi nepříznivou zprávou. Zdaleka to nebývá pouze v situacích hromadného neštěstí, či katastrof. Naopak, mohou být a nejčastěji také jsou součástí „malých neštěstí“, která postihují jednotlivce nebo rodiny. Z toho také vyplývá, že se objevují v běžné práci zdravotníků, při událostech, jež nezapadávají do kolonky „mimořádná událost“ Je tomu právě naopak, praxe ukazuje, že potřeba poskytování první psychické pomoci bývá nejčastější při událostech, které nemají hromadný charakter a nevzbudí nijak velkou pozornost veřejnosti nebo medií. Podpora zdravotníkůmPráce ve zdravotnictví vyžaduje dobrou psychickou odolnost, ale to neznamená, že některé situace nemají na zdravotníky, na jejich psychickou vyrovnanost, vliv. Naopak, tato profese čas od času přináší události, které znamenají kontakt s krutými formami utrpení či smrti pacientů, zoufalstvím jejich blízkých, ale třeba i vlastní ohrožení. K situacím, které vyvolávají stres samy o sobě, musíme rovněž přičíst i fakt, že jde často o stres kumulovaný, chronický, protože pracovníci jsou těmto událostem vystavováni opakovaně. V úvahu vezměme rovněž ne zcela dořešené právní prostředí, dlouhodobý koncepční problém zdravotnictví jako celku, či ne vždy odpovídající finanční ohodnocení zdravotnických profesí. Z takovéhoto vzorce vychází poměrně očekávaný výsledek a jeho následky nás nenechávají na pochybách. Jde zde o vysoké riziko vzniku syndromu vyhoření (burn out), profesního selhání, výskytu závislostí (i když o něm mezi sebou jen velmi neradi hovoříme), různé posttraumatické jevy nebo psychosomatické obtíže. |
