Marek Kýhos: Pandemie změnila od základu chod nemocnic
TÉMA, MAGAZÍN SRDCE
Pandemie nemoci covid-19 u nás změnila nejen veřejný život, ale i život a fungování mnohých institucí, nemocnice nevyjímaje. Jejich poslání sice zůstalo stejné, ale změnily se podmínky. Kvůli ochraně pacientů i personálu a snaze připravit se na péči o nemocné a vysoce infekční pacienty přistupovaly nemocnice k řadě opatření a omezení. A často v nich musely být o krok dříve než okolí. „Jsem přesvědčen, že jsme v této zátěžové zkoušce obstáli. Musím za to poděkovat všem zaměstnancům našich nemocnic, od lékařů, sester, ošetřovatelů přes odborné pracovníky v laboratořích až po nezdravotníky. Jen díky nim bylo možné přeorganizovat provoz a zvládnout úvodní chaotickou situaci při zavedení nouzového režimu,“ říká Ing. Marek Kýhos, MBA, předseda představenstva Nemocnic Plzeňského kraje. V rozhovoru se vyjadřuje i k testování samoplátců, negativním ekonomickým dopadům pandemie na chod nemocnic, k počtu nakažených zdravotníků i k návratu nemocnic do plného provozu.
Kdy jste poprvé začali vnímat riziko možné pandemie a jaké byly první reakce?
Stejně jako všichni jsme na začátku roku sledovali zprávy a mimo to jsme vyhledávali vyjádření odborníků včetně epidemiologů. Pro nemocnice pak byl už na přelomu ledna a února prvním větším varováním růst cen některých ochranných pomůcek, například ústenek. Tehdy to bylo třeba o dvoj- či trojnásobek, ale začali jsme vytvářet větší zásoby. Byl to správný krok. Už v březnu byly spotřeba a ceny některých pomůcek až 20násobné oproti lednu. V březnu se v Čechách objevily první případy.
Jaká následovala opatření?
Už v únoru zpracovaly nemocnice postup organizace ošetření, vyšetření a předávání informací v případě pacientů s možnou infekcí koronavirem. Postupně se také zaváděly zákazy návštěv. A začali jsme doopravdy masivně informovat veřejnost, jak jednat, pokud se někdo cítí být nakažen, a zejména jak si v takovém případě zajistit lékařskou péči. Informační letáky jsme vytvořili dokonce v sedmi jazycích.
Myslím, že jsme významně napomohli potřebné osvětě a v těch prvních týdnech odklonili velkou část pacientů na telefonní linky, jak bylo potřebné. Nicméně nákaza se šířila a lidé s příznaky zákonitě přicházeli i přímo do nemocnic. Proto jsme v polovině března před nemocnicemi vytvořili takzvané třídicí stanoviště, kde jsme rozdělovali pacienty na bezpříznakové, kteří směřovali do standardních ambulancí, a na ty s příznaky nemoci, tedy takzvané suspektní, které jsme ošetřovali v izolovaných ambulancích, kde měl personál veškeré ochranné prvky zabraňující nákaze.
Zabránili jste šíření nákazy uvnitř nemocnic?
Nemáme potvrzený žádný případ přenosu nákazy uvnitř nemocnice. Konkrétně v nemocnicích následné péče Horažďovice a Svatá Anna neevidujeme žádného nakaženého pacienta či zaměstnance. Těmto nemocnicím se nákaza naštěstí úplně vyhnula.
V Rokycanech a Stodu jsme měli několik desítek suspektních pacientů. Nákaza se potvrdila jen u jednotek. Během ošetření či pobytu ale nikoho nenakazili. Byli izolováni a po ošetření odesláni domů do karantény nebo do nemocnice v Plzni. A ani ve Stodu a Rokycanech jsme neměli jediného nakaženého zdravotníka.
Na Klatovsku a hlavně na Domažlicku, v okrese s nejvyšším výskytem nemocných v zemi, přišlo do nemocnic s příznaky nemoci pár stovek pacientů. Většinou byli ošetřeni a odesláni domů. Pokud potřebovali hospitalizaci, byly v nemocnicích připraveny infekční pokoje jen pro tyto pacienty. Opět se u většiny nákaza neprokázala, takže ti směřovali na standardní oddělení. Nemocní pacienti byli transportováni zpravidla na infekční kliniku FN v Plzni. Oběma nemocnicemi prošlo několik desítek pacientů s nákazou. Proto jsme pravidelně testovali veškerý personál a zdravotníci po rizikových kontaktech někdy zůstávali doma v karanténě, než budou výsledky vyšetření. Nákaza se nakonec potvrdila jen u 12 zdravotníků a někteří sami věděli, že se nakazili mimo nemocnici. Celkem mají přitom naše nemocnice 1900 zaměstnanců.
Měli jste po celou dobu pandemie dost ochranných prostředků?
Ano i ne. V únoru jsme zvětšili zásoby, což se ukázalo jako důležité pro ty první dny. I nadále jsme pak materiál dokupovali a zásadně nám pomohl svými dodávkami kraj i stát a v neposlední řadě i veřejnost a soukromý sektor. Pomoc obyčejných lidí i firem byla neuvěřitelná. Moc si jí vážíme a děkujeme.
Bylo období pandemie v něčem přínosné?
Že jsme v řadě oblastí fungovali velmi jednotně, vedení nemocnic úzce spolupracovala prakticky na denní bázi, vyměňovala si informace, stanovovala jednotné postupy a algoritmy řešení problémů. Po dobu téměř dvou měsíců probíhaly pravidelné polední rychlé porady mezi řediteli a večer společné videokonference pod vedením kraje za účasti krajské hygienické stanice, zdravotnické záchranné služby a vedení ostatní „nekrajských“ nemocnic. Naše nemocnice v určitém ohledu fungovaly jako jeden zfúzovaný subjekt.
Nemocnice se podílely i na testování lidí na nákazu koronavirem. Jak moc?
Prováděli jsme stěry pacientů, kteří byli indikováni k vyšetření krajskou hygienickou stanicí. Do dneška tyto vzorky i vyšetřujeme v nově vzniklé laboratoři v Klatovech. A co mnozí nevědí, je to, že jsme vytvářeli pro všechny zapojené instituce včetně laboratoří, dalších nemocnic a právě krajské hygienické stanice kompletní informační systém, přes který se v Plzeňském kraji řešily veškeré objednávky pacientů k vyšetření, distribuce vzorků do laboratoří a sdílí se v něm bezpečně výsledky všech vyšetření, které jsou i zasílány do centrální databáze. Jinak naši zdravotníci za celé období provedli na odběrových místech téměř sedm tisíc odběrů pacientů.
Proč jste se rozhodli vybudovat kompletně z ničeho virologickou laboratoř?
Abychom v kraji urychlili možnost testování pacientů. V počáteční fázi byla potřeba testovat velmi intenzivně, ale nebylo to úplně možné. Na jednu stranu chyběl materiál jako odběrové sady nebo potřebné chemikálie do laboratoří. To jsme ale věděli, že výrobci časem materiál dodají a bude ho dost. Mimo to ale chyběly i laboratorní kapacity. Nemocniční i soukromé laboratoře živily do té doby jiná vyšetření než virologické testy metodou PCR. K této metodě byla potřeba mít nové přístroje a hlavně lidi, kteří tento typ vyšetření umí dělat a zaškolí kolegy. My jsme v Klatovech takové laboranty měli, kteří se už dřív s metodou PCR setkali, a proto jsme chtěli jejich kompetence využít. Během deseti dnů se v Klatovské nemocnici podařilo vybudovat virologickou laboratoř, stavebně i vybavit přístroji. A na konci března jsme byli po fakultní nemocnici druhým místem v Plzeňském kraji, kdo testoval vzorky na nákazu koronavirem.
Když jsme u testování, nabídli jste jako jedni z prvních v zemi vyšetření samoplátcům. Co vás k tomu vedlo?
Naše nemocnice působí v regionech, kde tisíce lidí jezdí za prací do Německa. Během pandemie ale řada z nich nemohla kvůli opatřením pravidelně přejíždět hranice. Mnozí s tím měli problémy, někteří dokonce o práci přišli. Když tedy vláda v půlce dubna umožnila přejíždět hranice osobám, které mají negativní test na covid-19, tak i na přání starostů příhraničních měst nebo hejtmana jsme chtěli těmto lidem co nejrychleji pomoci. Službu jsme začali poskytovat do 24 hodin od vládního rozhodnutí. Do současnosti (7. června) jsme provedli přes 2000 vyšetření samoplátců.
Jaký dopad měla pandemie na ekonomický stav nemocnic?
Pandemie má na nemocnice dva zásadní negativní ekonomické dopady. Tím aktuálním jsou vícenáklady, které způsobily vyšší mzdové náklady v podobě odměn pracovníkům v první linii nebo příplatků za práci v rizikovém prostředí. A náklady dále zvedly i nákupy ochranných prostředků. Tyto vícenáklady jsou v nemocnicích Plzeňského kraje zatím v řádech jednotek milionů korun. Zásadnějším dopadem do hospodaření nemocnic může být ovšem propad produkce. To, že se dva měsíce nedělaly plánované operace a poklesla ambulantní i hospitalizační péče, má vliv na platby ze systému zdravotního pojištění. Teoreticky hrozí, že bychom při vyúčtování letošního roku museli vracet desítky milionů korun, které teď dostáváme zálohově. Zároveň by nám pak mohly být pokráceny zálohy na příští rok, a to rovněž v desítkách milionů korun. Nicméně oba negativní jevy řeší všechny nemocnice a je si jich vědomé i ministerstvo zdravotnictví, proto v červnu předložilo plán, jak tyto finanční propady nemocnic minimalizovat.
Kdy se vrátí nemocnice do plného chodu?
Období omezení neakutní péče je sice za námi, ale nadále přetrvávají určitá hygienicko-epidemiologická opatření. Někde musíme snižovat frekvenci lidí, aby se ve velkém množství nepotkávali v čekárnách nebo na procedurách. U plánovaných operací potřebujeme od pacientů opětovně předoperační vyšetření. Čili vracíme se k normálu, ale 100procentní chod to ještě není. A ještě je léto, kdy pacienti odjíždí na dovolené.
A co byste závěrem vzkázal čtenářům a zdravotníkům?
Přeji všem čtenářům a zaměstnancům, aby si užili léto bez obav z nákazy, ve zdraví a se svými nejbližšími a přáteli.
