Lékárník: Poslední jistota před zahájením medikamentózní léčby
NAŠE PÉČE
Z pohledu občasného a laického zákazníka se může zdát jeho role nedoceněná. Pokud ale lékař navrhne pacientovi medikamentózní léčbu, není lékárník o nic méně důležitý než právě lékař, který recept předepsal. Právě lékárník je totiž v systému zdravotní péče posledním garantem, který zkontroluje dávkování a poučí pacienta o správném užívání. Jeho znalosti mohou urychlit léčbu a v ojedinělých případech i zachránit život. „V nemocnicích je pak role lékárníka o to významnější, že se podílí i na léčbě hospitalizovaných pacientů nebo přípravě speciálních léčiv pro méně časté typy onemocnění a léčby,“ říká odborný zástupce lékáren Klatovské nemocnice PharmDr. Zdenka Kojanová.
Každý má svoji roli. Lékař diagnostikuje onemocnění a určuje léčbu. Lékárník kontroluje správné dávkování, upozorňuje na možné vedlejší účinky, ověřuje vhodnost kombinace s dalšími léky, které pacient užívá, a řeší například vliv jídla nebo doplňků stravy na účinky léčiv. Právě konzultace a poradenství je alfou a omegou celého výdeje léků v lékárně. I proto je lékárna především zdravotnické zařízení, nikoli obchod, za který je často mylně považována.
„Lékárník zkontroluje vhodnost podání léku a vysvětlí správný způsob jeho užití i techniku aplikace. Informuje například, zda je nutné brát lék před jídlem nebo po něm, upozorní na nevhodné kombinace s dalšími léčivy, doporučí správný způsob skladování. To vše je pro efektivitu léčby velmi důležité,“ popisuje Zdenka Kojanová s tím, že lékárník musí být také empatický a mít ke každému pacientovi individuální přístup.
„Pacienti obdrží v ordinaci tolik informací, že už ke konci návštěvy předepisování léků nevěnují dostatečnou pozornost. Zároveň ne vždy se lékař od pacienta dozví, jaké další přípravky pacient užívá v rámci samoléčby. Toto je třeba v lékárně ověřit, vše pacientovi srozumitelně vysvětlit a opětovně se ujistit, zda vše správně pochopil. Nesprávné užití nebo interakce s jiným přípravkem může mít nepříjemné důsledky a léčbu naopak zkomplikovat,“ doplňuje lékárnice a dodává, že lékárníci poměrně často volají lékařům do ordinací za účelem upřesnění a doplnění informací a vyřešení případných nesrovnalostí.
Také Česká lékárnická komora potvrzuje, že v případě nejistoty je konzultace s lékaři nutná. Bývá proto relativně častá. Obvykle spolu řeší „jen“ upřesnění dávkování, počet vydaných balení léčiva nebo výši doplatku. Někdy ale lékárník zjišťuje, že pacient nevhodně kombinuje předepsané léky hlavně s volně prodejnými nebo že dlouhodobě užívané léky se neslučují s podáním nově předepsaných určených ke krátkodobé léčbě. Typickým příkladem je nevhodné kombinování některých analgetik a léků na ředění krve, antibiotik a léků na snížení cholesterolu, nebo současné užívání různých léčiv s obsahem paracetamolu, kde pak hrozí předávkování.
Práce farmaceuta v nemocničních lékárnách ale nespočívá jen ve výdeji léků, zdravotnických prostředků a prodeji dalšího lékárenského sortimentu. Samostatnou část tvoří ústavní lékárna, kde probíhá výdej léčiv pro nemocnici – od lůžkových stanic, v Klatovech přes dialyzační jednotku až po očkovací místa nebo během pandemie na pracoviště pro podávání monoklonálních protilátek a antivirotik v rámci léčby onemocnění covid-19.
„Jedná se o odlišné spektrum léčiv, než pro které si chodí pacienti do veřejných lékáren. Jsou to třeba přípravky pro infuzní terapii, rentgenová diagnostika nebo přípravky na léčbu život ohrožujících stavů,“ popisuje Zdenka Kojanová s tím, že nemocniční lékárna kompletně zajišťuje zásobování nemocnice léčivy a mimo jiné se věnuje také farmakoekonomice nemocnice.
Lékárenský slovník aneb v lékárně není pult
|
Významnou část svého času pak věnují farmaceuti a farmaceutičtí asistenti přípravě léčiv. Na základě lékařského předpisu je možné připravit lék daného složení. Připravují se zejména masti, tobolky, čípky, oční kapky, roztoky pro vnější i vnitřní užití.
Nemocniční lékárna spolupracuje velmi úzce také s nutriční ambulancí a pro její pacienty zajišťuje sondovou nebo parenterální výživu. „Spolupracujeme například se zdravotníky, kteří se starají o chronické pacienty v domácím prostředí,“ doplňuje vedoucí klatovských nemocničních lékáren s tím, že práce nemocničního farmaceuta je velice pestrá.
A zároveň velmi sofistikovaná. Říká se, že studium farmacie je jedno z nejnáročnějších. Kombinuje znalosti medicíny, chemie i fyziky. Pro svoji atraktivitu je ale žádaná a jen málokterý absolvent se nakonec vydá na jinou profesní dráhu. A to i přesto, že se musí prakticky pořád učit. Farmacie je totiž už desítky let jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů.
A jako každý obor činnosti má i zejména v posledních letech kvůli narušení dodavatelských vztahů své problémy. Stále častěji se stává, že některé léky jsou na českém i celoevropském trhu těžko dostupné. Lékárník tak musí vývoj na trhu léčiv stále sledovat, naučit se předvídat, včas se předzásobit a hledat i náhradní řešení.
Fotogalerie
